Článek je určen především pro účetní, hospodáře a ekonomy členských TJ/SK. Jde o velmi důležité informace.
Daňové důsledky reformy veřejných financí pro TJ/SK
Jak je jistě již většině tělovýchovných funkcionářů známo, vládní koalice prosadila v roce 2007 své představy o úpravách veřejných rozpočtů – tzv. reformě veřejných rozpočtů. V právním systému ČR byly tyto představy zhmotněny prostřednictvím samostatného zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, uveřejněném v částce 85 Sbírky zákonů rozeslané 16. října 2007. Tento právní předpis, který je ve své podstatě souhrnem novel většího počtů různorodých zákonů, obsahuje přirozeně také řadu změn daňových zákonů. Pokusím se na tomto místě upozornit na některé změny, které budou mít do problematiky TJ/SK asi největší dopad.
Pro právnické osoby je velmi důležité, že dochází k dalšímu snižování sazby daně z příjmů právnických osob, a to na 21 % v roce 2008, na 20 % v roce 2009 a 19 % v roce 2010 a následujících. V těch řídkých případech, kdy je účetním obdobím pro TJ/SK hospodářský rok, je nutno mít na paměti, že se použije ta sazba daně, která platila na začátku zdaňovacího období. Do konce roku 2007 přitom platilo, že se použije sazba platná na konci zdaňovacího období. Přesto ale ty TJ/SK, jejichž účetní období začalo v roce 2007 použijí sazbu 21 % (platnou pro rok 2008), neboť jim to umožňují tzv. přechodná ustanovení k čl. I ve svém bodě 1. Velmi důležité však je, že základ daně bude napříště zvyšován o hodnotu závazků, které jsou po splatnosti více něž 36 měsíců anebo jsou promlčeny. I když to podle mých zkušeností není mezi TJ/SK příliš rozšířená praxe, doporučuji věnovat této otázce při zpracování účetnictví zvýšenou pozornost. V některých případech totiž zůstávají závazky v evidenci účetní jednotky pouze díky chybnému účtování v minulosti, ačkoliv jsou ve skutečnosti vyrovnány. Následně je pak velmi obtížně prokazatelné, že se jedná o chybu a po účinnosti nového zákona by mohl mít takový nepořádek v evidenci výrazné dopady na daňovou povinnost TJ/SK.
Je však současně velmi důležité vědět, že popisované ustanovení nemůže být použito v případě TJ/SK vedoucích jednoduché účetnictví, podle předpisů platných do konce roku 2003. Nemůže být taktéž použito v případě, kdy z titulu takového závazku u TJ/SK vedoucí podvojné účetnictví nebyl uplatněn „výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů“. Jinými slovy není povinnost takto dodaňovat závazky, které se vztahují k příjmům, které nejsou předmětem daně, případně k příjmům od daně osvobozeným či zdaněným srážkovou daní. Velmi jednoduše řečeno jde v podmínkách TJ/SK zejména o závazky spojené se ztrátovou hlavní činností. Ustanovení se však vztahuje jak na závazky „nové“ – tedy vzniklé po 1. lednu 2008 – tak i na závazky „staré“ – vzniklé po 1. lednu 2008 !
Novela zavádí několik druhů tzv. editační povinnosti pro správce daně. Editační povinnost znamená, že správce daně je povinen na žádost poplatníka vydat závazné rozhodnutí o posouzení určitého daňového problému. Pro TJ/SK je důležité, že lze požádat od 1. ledna 2008 o závazné posouzení:
>br>- způsobu rozdělení výdajů (nákladů), které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům (§ 24a ZDP),
- skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením (§ 33a ZDP).
V prvním případě tím pádem mohou TJ/SK žádat o vyjádření k rozdělení výdajů mezi např. ztrátovou hlavní činností a vedlejší činností. Ve druhém případě mohou žádat o posouzení otázky zejména tehdy, pokud mají pochybnosti, zda je stavebně-technický zásah do majetku z daňového hlediska opravou či technickým zhodnocením. Musím ale upozornit, že ustanovení upravující tuto činnost správců jednak zpoplatňují vydání rozhodnutí uhrazením správního poplatku ve výši 10.000 Kč a jednak kladou na obsah a formu žádosti vysoké nároky a při sebemenší odchylce skutečného stavu od textu žádosti dochází k zneplatnění celého vydaného rozhodnutí. Vydání rozhodnutí neznamená, že by jeho obsahem byl poplatník vázán v případech, kdy s ním nesouhlasí. Závazné je takové posouzení jen pro správce daně, který je v budoucím daňovém řízení o dotazovém problému svým vlastním názorem vázán, nemůže jej změnit a z důvodu změny názoru tedy doměřit daň.
Velmi negativní odezvu mělo zpřísnění kritérií pro daňovou uznatelnost úroků z úvěrů a půjček a dalších podobných finančních nákladů. Mám na mysli ustanovení § 25 odst. 1 písm.w) ZDP. Toto ustanovení se však nevztahuje na neziskové organizace vymezené § 18 odst. 3 ZDP (resp. § 18 odst.8 ZDP), takže z jeho dopadů nemusí mít TJ/SK obavy. Velmi výraznou změnou je nově formulovaný zákaz daňových odpisů u majetku, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno. Protože tato novinka – v ZDP formulovaná od 1. ledna 2008 v § 27 odst. 1 písm. ch) – není modifikována žádným přechodným ustanovením, znamená to, že se uvedený zákaz vztahuje i na majetek nabytý popsaným způsobem před 1. lednem 2008. To bude pro celou řadu TJ/SK, které takový majetek nabyly, znamenat v konečném důsledku zvýšení základu daně. V té souvislosti se nabízí otázka, jaký dopad bude mít tato změna na velikost zůstatkové ceny daňové. V případech, kdy byly u takového majetku do konce roku 2007 prováděny daňové odpisy, bude zůstatková cena daňová k 1. lednu 2008 stanovená podle ustanovení § 29 odst. 2 ZDP, tedy jako rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů provedených do konce roku 2007. Pokud u hmotného majetku do konce roku 2007 daňové odpisy prováděny nebyly, anebo se jedná o majetek pořízený po 1. lednu 2008, nebude zůstatková cena podle § 29 odst.2 ZDP přirozeně stanovena a u hmotného majetku bude stanovena jen vstupní cena. Ta pak bude v případě prodeje takového hmotného majetku výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení § 24 odst. 1 ZDP.
Pro TJ/SK bude jistě v případech, kdy je osloví nějaký subjekt s úmyslem darovat jim majetek, jednodušší a výhodnější přijmout od takového subjektu peněžitý dar a z darovaných finančních prostředků následně potřebný hmotný majetek zakoupit. Vyřeší tím současně dva problémy – jednak nebudou nuceni složitě zjišťovat cenu darovaného majetku pro účely podání přiznání k dani darovací a jednak následně za tyto prostředky pořízený hmotný majetek budou moci daňově odpisovat bez omezení (samozřejmě pokud bude používání hmotného majetku souviset s dosahováním zdanitelných příjmů).
ZDP nově výslovně stanoví, že do vstupní ceny budov a staveb se nově zahrnují také výdaje na tzv. vyvolanou investici. Tou jsou výdaje na pořízení majetku převedeného do vlastnictví jiného subjektu a podmiňující funkci nebo užívání těchto budov či staveb. Typickým příkladem jsou nové inženýrské sítě či přeložky stávajících sítí, které jsou po vybudování převedeny podle příslušných zákonů na osoby oprávněné takovéto sítě provozovat – vodovody, kanalizace, rozvody plynu a elektřiny.
Změny doznalo i ustanovení § 38p ZDP. Jedná se o ustanovení upravující pravidla pro uplatňování mj. snížení základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP v případě dodatečných daňových přiznání. Faktický dopad je však pro TJ/SK minimální, neboť provedená úprava § 38p má umožnit uplatnění vyšších slev na dani v dodatečném daňovém přiznání. Dosavadní úprava nutila daňové subjekty pro plné uplatnění vyšší slevy vykázat daňovou povinnost alespoň ve výši 1 Kč. Bohužel, zákonodárce touto úpravou nepřekročil svůj vlastní stín a formulace ustanovení § 38p neumožní ani po 1. lednu 2008 uplatňovat v dodatečných daňových přiznáních vyšší částky snížení základu daně podle § 20 odst.7 ZDP, aniž by nedošlo současně ke zvýšení základu daně alespoň o 1000 Kč. Nově je formulováno ustanovení § 20/4/a zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, které je osvobozeno o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami se sídlem v ČR založenými a zřízenými k zabezpečování činností mj. v oblasti tělovýchovy a sportu, je-li bezúplatné nabytí majetku určeno na zabezpečování uvedené činnosti. Jedná se o zpřesnění dosavadního textu, které de facto potvrzuje dosavadní praxi. S uplatněním osvobození je i nadále spojena povinnost podat daňové přiznání k dani darovací, a to za kalendářní pololetí vždy do 30 dnů po jeho skončení.
To jsou hlavní změny vyplývající pro TJ/SK ze zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jak je vidět, přestože hlavním účelem zákona nebyla změna zdaňování neziskových organizací, ve svém důsledku do jejich činnosti přirozeně zasahuje.
Zákonodárci vyvinuli také iniciativu v další oblasti dotýkající se činnosti TJ/SK, a to v oblasti účetnictví. Mám na mysli již evergreen v podobě ustanovení § 38a zákona o účetnictví. Toto ustanovení umožňuje vést i v současné době některým TJ/SK jednoduché účetnictví a účinnost jeho dosavadního znění končí 31. prosince 2007. Hrozilo, že od 1. ledna 2008 budou muset i tyto TJ/SK vést podvojné účetnictví. Na návrh skupiny poslanců byla schválena novela uvedeného ustanovení (i když v poněkud jiném znění, než poslanci navrhovali). Nově tedy budou moci jednoduché účetnictví vést mj. občanská sdružení a jejich organizační jednotky s právní subjektivitou, jejichž celkové příjmy nepřekročí 3.000.000 Kč. Oproti dosavadnímu stavu se nově umožňuje vedení jednoduchého účetnictví také těm TJ/SK, které vznikly až po 1. lednu 2004. Na druhou stranu ty z dosavadních TJ/SK, které mají celkové příjmy větší než 3.000.000 Kč ročně, budou muset od 1. ledna 2008 vést podvojné účetnictví. V době uzávěrky tohoto čísla nebyla tato novela ještě uveřejněna ve Sbírce zákonů, byla však již schválena a čekala na podpis prezidenta republiky.
Ing. Jiří Topinka, daňový poradce